Přednášející 2026

Od počátku Internetu v Československu po nejnovější síťovéslužby. Přednáška popisuje rozvoj rozlehlých počítačových sítí v Československu v období před zavedením Internetu do Československa. Dále se zaměřuje na rozvoj sítí pro vědu, výzkum a vzdělávání – akademických sítí, kde klíčovou roli hraje sdružení CESNET. Dále popisuje výstavbu infrastruktury e-INFRA CZ a portfolia služeb poskytovaných touto infrastrukturou. V závěru jsou uvedeny nejnovější síťové služby – přenos přesného času a frekvence a sensing.

Ing. Jan Gruntorád, CSc., otec českého internetu - již v roce 1992 organizoval oficiální předvedení funkčního připojení na Internet pro širokou veřejnost, vědec, manažer, zakladatel a bývalý ředitel sdružení pro rozvoj národní elektronické infrastruktury CESNET, v roce 2021 byl jako první Čech přijat do světové Internetové síně slávy, v roce 2024 získal od prezidenta medaili Za zásluhy o stát v oblasti techniky.

 

Proč je studium jednobuněčných organismů (prvoků) čím dál tím zajímavější? Prvoci představují většinu diverzity eukaryot na naší planetě. Nové metody a zvýšený zájem o prvoky ukazují, že na řadu z nich pravidla molekulární biologie, formulovaná studiem tzv. modelových organismů, často neplatí.

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc. je parazitolog, vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy, dlouholetý vědecký lídr Parazitologického ústavu AV ČR, člen Národní akademie věd Spojených států amerických (NAS) 

 

Anatomie vědomí. Co je to vědomí, má lokalizaci? A pokud, tak, kde..?

 

prof. MUDr. Vladimír Beneš, Dr.Sc. emeritní přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN a 1.LF. Hlavním zájmem je cerebrovaskulární neurochirurgie a chirurgie nádorů lební báze. Autor 4 anglických odborných knih a publikoval více než 200 prací. Čtyři roky byl prezidentem Evropské asociace neurochirurgických společností. Člen 4 neurochirurgických akademií. Je v redakčních radách několika odborných časopisů. V roce 2023 mu prezident Pavel udělil vyznamenání za zásluhy v oblasti vědy. 

 

K čemu může být užitečné čtení naší DNA. Často slýcháme o tom, co všechno může být zakódováno v DNA a co lze vyčíst z našich genů. V přednášce bych ráda přiblížila reálné využití DNA v medicíně, vysvětlila jak rychle se rozvíjí technologické možnosti analýzy genomů a jak se provádí analýza DNA v diagnostice a léčbě leukémií a dalších závažných onemocnění. A také proč by bylo dobré vědět, jak vypadá typický genom v české, ale i evropské populaci. Co všechno se dá zjistit o konkrétním člověku můžeme symbolicky ukázat na analýze DNA samotného zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. 

Prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D. Působí jako prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium a vede Centrum molekulární medicíny ve výzkumném institutu CEITEC. Také je přednostkou Ústavu lékařské genetiky a genomiky  a vedoucí Centra molekulární biologie a genetiky při Interní hematologické a onkologické klinice na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a ve Fakultní nemocnice Brno. Věnuje se výzkumu v oblasti genomiky leukémií a lymfomů, je spoluautorkou více než 250 vědeckých publikací, patentů a odborných knih. Za ČR koordinuje iniciativu „Genome of Europe“ a „1+ Milion Evropských Genomů“. Aktivně se podílí na popularizaci vědy (např. Festival Mendel), podporuje talentované vědce přicházející ze zahraničí a také návraty žen – vědkyň po přerušení vědecké kariéry. Za svoji odbornou práci získala řadu ocenění, včetně státního vyznamenání Medaile za zásluhy v oblasti vědy. 

 

Poznal Musk nirvánu, když byl nejbohatší na světě? Dosáhl Elon Musk „nirvány“, když se stal suverénně nejbohatším člověkem světa? Lukáš Kovanda představí takzvanou ekonomii štěstí a užitím jejích přístupů a výzkumu bude hledat odpověď na odvěkou otázku, zda peníze přinášejí štěstí. Prozkoumá vliv relativního postavení ve společnosti, honby za statusem, srovnávání s druhými, schopnosti adaptace či společenského uznání. Přeceňují lidé materiální cíle, a naopak podceňují vztahy, zážitky či činnosti, jež přinášejí dlouhodobější spokojenost?

PhDr. Lukáš Kovanda, Ph.D. hlavní ekonom Trinity Bank. V letech 2020-2022 člen Národní ekonomické rady vlády. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i fenomény typu kryptoměn. Sleduje vývoj (geo)politické a ekonomické situace ve světě a v ČR. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Vydal dva sborníky rozhovorů (nejen) s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii. Je autorem behaviorálně-ekonomických knih Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé a Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano.

 

Velká blesková expedice. Vydejte se s námi na cestu od bouřek za vaším oknem až do tajemných atmosfér plynných obrů. Zatímco pozemské blesky máme poměrně prozkoumané a díky sondě Juno jsme získali zcela nové informace o blescích na Jupiteru, zbytek Sluneční soustavy zůstává hádankou. Zjistěte, co všechno o bleskových výbojích ve vesmíru víme, jak zkoumáme ty pozemské, jak dokážeme pomocí vesmírných sond pozorovat ty mimozemské , a proč potřebujeme další průzkumníky k jejich pochopení.

Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D. je vedoucí vědeckou pracovnicí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a též výzkumnicí na Katedře fyziky povrchů a plazmatu, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se analýzou družicových dat a dat z pozemních měření. Její oblastí zájmu jsou elektromagnetické vlny emitované pozemskými a planetárními bleskovými výboji. Podílí se také na přípravě vědeckých přístrojů na umělých družicích a meziplanetárních sondách.

 

Negativy z popelnice. Přednáška představí projekt Negativy z popelnice, založený na záchraně a digitalizaci anonymních fotografických archivů. Ukáže, jak lze z nalezených negativů rekonstruovat každodenní život 20. století, určovat místa, dobu vzniku i společenský kontext snímků. Součástí budou konkrétní ukázky práce s negativy, výběru fotografií a přípravy knihy.

Martin Wágner je dokumentární fotograf, absolvent Institutu tvůrčí fotografie v Opavě a spoluzakladatel skupiny 400 ASA. Dlouhodobě se věnuje fotografickým cyklům z postsovětského prostoru a dalších zemí. Společně se svou ženou Světlanou zachraňuje, digitalizuje a zpracovává anonymní fotografické archivy v projektu Negativy z popelnice.

 

Od prvních tónů až na pódium. Už jste se někdy na koncertě zamysleli, čím vším si hudebník projde, než se postaví na pódium? Ukážeme si kompletní zákulisí hudebního dospívání v ČR od prvních tónů na ZUŠ přes konzervatoř a akademii až po ostrou realitu umělecké kariéry. Také se zasmějeme nad interními vtipy hudební komunity, a nakonec nezůstane jen u slov! Společně si vyzkoušíme základní dechová, rytmická a intonační cvičení. Snad se vám stejně jako koncerty bude líbit i svět za oponou.

Adéla Ondráčková je studentkou hry na lesní roh na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde současně studuje také právo na Masarykově univerzitě. V hudební sféře se věnuje orchestrální i sólové hře, zkušenosti získává na řadě zahraničních kurzů a pravidelně se účastní mezinárodních soutěží, mezi něž patří například Pražské jaro. Zajímá se také o moderní hudbu a improvizaci, jelikož věří, že stejně jako svět, i hudba by se měla vedle klasického repertoáru posouvat kupředu.

 

Gorily a paraziti: příběh jedné křehké rovnováhy. Paraziti jsou přirozenou součástí života goril, ale zatímco u nížinných goril obvykle nepůsobí závažné zdravotní problémy, u kriticky ohrožených goril horských mohou způsobovat těžká onemocnění i úhyny. Proč je tomu tak? Přednáška představí výsledky výzkumu z tropické Afriky a ukáže, jak moderní genetické metody pomáhají odhalovat přenos parazitů mezi gorilami, lidmi a dalšími zvířaty i jejich význam pro ochranu přírody a lidské zdraví.

Barbora Pafčo je parazitoložka a evoluční bioložka, která zkoumá, jak se paraziti šíří mezi lidmi, zvířaty a prostředím a jak ovlivňují zdraví i evoluci hostitelů. Propojuje terénní práci v tropické Africe s moderními metodami molekulární biologie, genomiky a bioinformatiky. Zabývá se vývojem citlivějších diagnostických metod a výzkumem parazitů v archeologických nálezech. Za vědeckou práci získala několik významných ocenění. Intenzivně se věnuje výuce, vedení studentů a popularizaci vědy.

 

Za sny o létání (Beyond Flying Dreams). Jaké to opravdu je, když máte vlastní letadlo? Jaká je cena svobody? Romantika? Nebo počasí, servis, logistika, peníze, omezení a zklamání? Kdy vlastně stojí za to splnit si sen?

Omen je spoluzakladatelem ScholaVagus, z. s., a autorem projektu EdgeExpedition, v němž jako pilot gyrokoptéry propojuje poznání v pohybu s terénní filosofií. Své představy si raději ověřuje, než aby jim věřil. A pak o nich mluví bez příkras.

 

RED-S v ženském fotbale: od vědeckých poznatků k praxi. Nízká energetická dostupnost (LEA) představuje zásadní rizikový faktor pro rozvoj syndromu RED-S. Fotbalistky se v důsledku LEA mohou potýkat s častými muskuloskeletálními zraněními, únavovými zlomeninami, sníženou imunitní funkcí, hormonální dysbalancí, psychickými problémy nebo s poruchami příjmu potravy. Klíčovou součástí péče je nejen spolupráce s ostatními odborníky (fyzioterapeut, lékař, psycholog, kondiční trenér atp.), ale také praktická edukace hráček.

Ing. Mgr. Anna Štorková je nutriční terapeutka a inženýrka výživy a potravin, která své znalosti aplikuje v prostředí vrcholového českého sportu. Propojuje akademické vzdělání s bohatou praxí v profesionálních klubech. Spolupracuje nejen s profesionály (Chance liga, NHL, 3. fotbalová liga), ale i s běžnou populací. Své dřívější zkušenosti sbírala ve výběrové mládežnické akademii AC Sparta Praha, působila jako nutriční terapeut ženského úseku SK Slavia Praha, mládeže FK Dukla Praha a BK Havlíčkův Brod.

 

Zkamenělé želvy z Česka. Ačkoliv je dnešní tuzemská želví fauna druhově velmi chudá, v minulosti tomu tak nebylo. Cílem přednášky je uvést stručný vývoj želv v čase, od jejich nejstarších předků po dnešní druhy. Dále se pak pozornost přenese na druhy doložené z území dnešního Česka se zřetelem na dva nedávno popsané třetihorní druhy Rafetus bohemicus (Trionychidae) a Manouria morla (Testudinidae). 

Mgr. Milan Chroust, Ph.D. je paleontolog působící v Geologickém ústavu AV ČR. Ve své vědecké práci se věnuje fosilním plazům, zaměřuje se na studium biodiverzity, biogeografii druhů, klimatickou interpretaci založenou na fosilních taxonech či trofické vztahy. Popisuje nové druhy jak různých želv (vodních, suchozemských) a krokodýlů.

 

Nechte se vtáhnout do konstrukce proudového motoru. Zajímalo vás někdy jak vypadá proudový letecký motor zevnitř a z čeho se skládá? Přednáška představí základní konstrukční prvky proudového leteckého motoru. Zaměří se jednotlivé sekce motoru a vybrané postupy, materiály a technologie, které se při výrobě používají. Najdeme odpověď na otázku, jestli je možné v konstrukci motoru použít materiály, jejichž teplota tavení je nižší než běžná provozní teplota motoru.

Ing. Pavel Sitko od roku 2000 se specializuje na nanášení tenkých vrstev, povrchové úpravy kovů, žárové nástřiky a kompozitní materiály. V rámci své práce provádí audity a schvaluje dodavatele kritických procesů v širším regionu Evropy, Indie a Turecka. Působí jako školitel a hodnotitel nových auditorů. Je zástupcem v nadnárodní letecké akreditační agentuře Nadcap pro skupinu kompozitů.

 

Studené plazma: Horké téma pro rostliny. Co se stane, když semínka vystavíme působení nízkoteplotního plazmatu? Může tato technologie urychlit klíčení, podpořit růst rostlin nebo zvýšit jejich odolnost? Přednáška představí studené plazma, jeho působení na rostliny a možnosti využití v moderním zemědělství. Nahlédneme také do skutečných experimentů - od ošetření semen přes měření fotosyntézy až po sledování růstu rostlin - a ukážeme si, že odpověď rostlin nemusí být vždy taková, jakou očekáváme.

Mgr. Kristýna Šedivá vystudovala Experimentální a buněčnou biologii na PřF UJEP v Ústí nad Labem. V současnosti je doktorandkou programu Landscape Reclamation and Ecosystem Services na FŽP UJEP a působí jako vědecká pracovnice. Ve výzkumu se zaměřuje na využití nízkoteplotního plazmatu ve fyziologii rostlin, rostlinný stres a genetiku. Podílí se také na dalších výzkumných projektech a na univerzitě vyučuje laboratorní cvičení z fyziologie a biotechnologie rostlin.

 

Kdy emoce brání v rozvoji a jak nad nimi vyzrát. Co když úspěch studia a rozvoje závisí více na našich emocích než kvalitě školy? Máme studijní úspěch nadosah, ale duševní porucha nám vytvoří nepřekonatelnou překážku? Co když už máme k dispozici postupy, jak eliminovat vliv duševních a emočních potíží, jen se nám je zatím nepodařilo aplikovat na rozvoj a studium? Pojďme se nad tím krátce zamyslet a ukázat pár life hacků pro překonání emoční bariéry v našem rozvoji od trémy přes úzkostnou, panickou či sociální poruchu až po depresívní stavy.

Ing. Mgr. Vladimír Vitvar, MBA je psychoterapeut a andragog, který má za sebou více než 30 let praxe ve vzdělávání mládeže a hlavně dospělých. Vzhledem k nesmírně rozmanité paletě lidí, pro něž zpracovává a realizuje rozvojové programy, má možnost sledovat, jakou roli hrají v našem rozvoji emoce, především ty problematické, ty nepříjemné. Poslední léta se zabývá tím, jak pomoci překonávat rozvojové a vzdělávací bariéry způsobené duševními a emočními poruchami. 

 

Forenzní entomologie: Od principů k praxi. Přednáška představí forenzní entomologii (FE) od základních biologických principů po kriminalistickou praxi. Vysvětlí, z jakých poznatků biologie obor čerpá, které skupiny hmyzu využívá a jak probíhá sukcese při rozkladu těla. Zaměří se na specifika ČR, vliv ročních období i prostředí nálezu. Na reálných případech přiblíží průběh znaleckého zkoumání, jakých poznatků lze dosáhnout a jak výsledky zkoumání pomáhají při vyšetřování.

plk. Ing. Hana Šuláková, Ph. D. vystudovala Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně. Od roku 2002 pracuje v Kriminalistickém ústavu, kde několik let vede oddělení speciální biologie. Ve své znalecké praxi se zabývá prokazováním lidského biologického materiálu (krev, sliny, ejakulát) ve stopách z trestné činnosti. Analyzuje také stopy zvířecího původu, které často souvisí s environmentální kriminalitou. Její klíčovou oblastí je forenzní entomologie, v níž patří k uznávaným expertům u nás i v zahraničí.

 

28. říjen. Proč slavíme státní svátek. Od roku 1919 se 28. říjen jako den československé nezávislosti připomíná — i nepřipomíná. Proměny jeho oslav lze číst jako barometr politických poměrů. Svátek měl původně sloužit jako symbol utvářející společnou identitu obyvatel státu, tuto roli však plnil jen zčásti: pro Čechy znamenal osvobození, pro Němce marginalizaci, pro Maďary katastrofu. Nabízí se tak otázka, proč si stále připomínáme vznik státu, který již neexistuje.

PhDr. Dagmar Hájková, Ph. D. je vědeckou pracovnicí Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Specializuje se na československé/české politické a kulturní dějiny. Je autorkou či spoluautorkou monografií a edic dokumentů z první světové války a meziválečného Československa. Mezi její publikace patří Emanuel Voska. Špionážní legenda první světové války (2014), Sláva republice! Oficiální svátky a oslavy v meziválečném Československu (2018) nebo edice Korespondence TGM a Velká Británie (2021, 2022).

 

Kardiostimulátor a život s ním. Kardiostimulátor je pro některé lidi nezbytnou součástí života. Jak vlastně funguje a co všechno obnáší život s ním? Přednáška představí základní princip fungování kardiostimulátoru, jeho význam pro lidské tělo i praktické stránky každodenního života. Zaměří se také na různá omezení, běžné situace, zajímavosti a mýty, které jsou s kardiostimulátory spojeny. To vše z pohledu člověka, který s ním žije od narození.

Eliška Rýdlová je sedmnáctiletá studentka osmiletého gymnázia, kterou baví především biologie, matematika a přírodní vědy. Od narození žije s kardiostimulátorem a je na jeho stimulaci závislá. Ve volném čase ráda zpívá, kreslí a hraje na klavír. Baví ji objevovat nové věci a hledat zajímavé souvislosti.

 

Nomádské hry - Ethnosporty v moderní době. Tato přednáška bude hlavně o právě proběhlém 6. ročníku Nomádských her, konaných v prvním zářijovém týdnu 2026 v Cholpon Atě v Kyrgyzstánu, světovém sportovním a kulturním svátku, který je svým rozsahem podobný olympijským hrám. O tom, co jsme tam viděli i co jsme vidět nestihli (ale naštěstí to zdokumentoval někdo jiný), jak se nám dařilo v soutěžích, o organizačních trablech a zkrátka o všem, co s letošní výpravou 16 českých účastníků na tuto akci nějak souvisí.

Hana Kotinová organizátorka, propagátorka a sběratelka deskových her, coby zajímavého edukačního nástroje a držitelka titulu Mistra světa za rok 2024 v jedné z nich - turecké Mangale.

 

AI a (ne)vážná prezentace dějin. Přednáška představí možnosti využití umělé inteligence při prezentaci historického dědictví – fotografií, pohlednic i archiválií – způsobem, který je přístupný široké veřejnosti a zároveň respektuje podstatu původních materiálů. Ukáže, jak lze pomocí AI vytvářet filmové celky propojující zábavnou, poučnou i informativní složku a věrně navozující dobovou atmosféru podle typu a charakteru použitých historických pramenů. 

Mgr. Jana Baráková a PhDr. Jan Mareš, Ph.D., působí jako archiváři Státního okresního archivu Louny. Ve své práci se věnují především středověkým a raně novověkým dějinám a dlouhodobě hledají nové způsoby, jak historické prameny přiblížit široké veřejnosti. V posledních měsících se intenzivně zabývají možnostmi využití umělé inteligence při popularizaci historie.

 

Mapy ovlivňující svět. V přednášce se podíváme na vývoj map a toho, jak jejich aktuální podoba zasahovala do vývoje historických událostí. 

Bc. Matrix Svoboda středoškolský učitel historie a informatiky v Brně. Zabývá se historií, historickými prameny a autorskou činností. Studuje český jazyk a historii na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.

 

 

Olympiády aneb mladí a úspěšní vědci již na SŠ. Chemické (lokální i mezinárodní) soutěže mohou středoškolákům otevřít cestu daleko za hranice běžné výuky. Na vlastní cestě od ChO přes mezinárodní soutěže až k výzkumu na ÚOCHB AV ČR ukážu, jak zásadní mohou být správné příležitosti, mentoring a kontakt s vědou. Zkusím představit jak podpora mladých talentů je dokáže motivovat k tomu, aby uspěli na mezinárodní úrovni. Po představení tématu bude i prostor na diskuzi o čemkoliv, ať už průběhu olympiád nebo co dalšího by vás mohlo zajímat! 

Václav Verner je studentem 2. ročníku oboru Chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, k tomu již ale přes tři roky pracuje na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. K chemii se dostal přes chemickou olympiádu, kde reprezentoval Českou republiku i mezinárodně. Z Evropské olympiády experimentálních věd s týmem přivezli absolutní vítězství a z Mezinárodní Chemické olympiády získal v letech 2022, 2024 a 2025 tři zlaté medaile, včetně absolutního druhého místa v roce 2025. 

 

O nejistotě, odvaze a cestě k velkým věcem. O dynamice mezi rozvahou a odvahou. Mezi strachem a zvědavostí. Mezi tím, co všechno dokážeme promyslet, a tím, co jsme skutečně ochotni udělat. Protože jistotu, že všechno dobře dopadne, nemáme ani při cestě na záchod. Trochu excentrická směs osobního příběhu bývalé olympioničky, mediálního stratéga, autorky, lezkyně a svobodné mámy a poznatků z terapeutické praxe. O tom, jak snášet nejistotu a umět skočit do rybníka, i když nevíme, kolik je v něm vody ani jak hluboké je bahno na dně.

Mgr. Zuzana Bergrová, MBA Psychoterapeutka ve výcviku & bývalá olympionička. Běžela olympijské finále. Letos obdržela prestižní literární ocenění Magnesia Litera. Za humor. Deset let žila startupem v mediální firmě. Na skalní věže si vybírá ty těžší cesty. Je dobrovolnou single mámou malého intelektuála. Chová dvě slepice a živí se jako psychoterapeutka. Trpí nesnesitelným optimismem a má podezření, že většina velkých věcí začíná větou: „No a? Tak to zkusím.“

 

Jak voní, chutná a zní písmo? Vítejte ve světě typografické synestezie. Věděli jste, že váš mozek dokáže spolehlivě propojit vůni s fonty tak, že víte přesně, jaké písmo se hodí pro růži a jaké pro mátu? A že to není náhodná individuální volba, ale na stejném výběru se shodne 98 % lidí? A to samé platí pro chuť zmrzliny, dotek drsného kamene nebo hedvábí… Každý smyslový vjem se může odrazit v písmu.

Synestezie je fascinující schopnost mozku mimovolně propojovat vjemy z různých smyslových orgánů. Na přednášce společně prozkoumáme, jak tvůrci písma vtisknou fontům rytmus, tón a další smyslové kódy a jak je můžeme vědomě dešifrovat v každodenním životě. Bude zážitková, hravá, testovací, žádná nudná teorie. 

Mgr. Andrea Grigerová, fontolog. Učí lidi vnímat neverbální řeč písma a předávat textem nejen informace, ale i pocity a emoce. Píše články, přednáší a školí o tom, jak nás fonty ovlivňují každý den a jak je využít jako skvělý nástroj v podnikání, marketingu, grafice, i jen tak pro zábavu. Vystudovala francouzštinu a umění, 15 let se věnovala firemnímu vzdělávání a řízení procesů v korporátní sféře. 

 

Vesmírné studentské týmy. Přednáška Vás seznámí se studentskými týmy zabývajícími se zkoumáním vesmíru. CTU Space Research Vám představí jak sami sebe tak hlavně svou raketu, se kterou pojedou reprezentovat na celoevropskou soutěž a další své projekty. Czech Rocket Society představí své úspěšné projekty a jakými aktivitami podporuje novou generaci inženýrů. SoRC Vám představí skupinu nadšených středoškoláků, kteří staví rakety a snaží se s pomocí nich přiblížit techniku a vesmír základním školám.

Bc. Šimon Cerman nastupuje na obor Space Applications na VUT v Brně a v Czech Rocket Society působí jako předseda spolku. Věnuje se avionice a pracoval např. na úspěšném projektu StarFox.

Štěpán Fárek je student strojní fakulty ČVUT a člen CTU Space research kde zastával rozmanité pole pozic od člena propulsion přes zástupce vedoucího této skupiny až po pověřeného vedoucího PR.

Lucie Kožíšková a Petr Šic spojuje je nadšení pro vesmír a vědu. V týmu SoRC se podílejí na vývoji raket a vzdělávacích projektů, jejichž cílem je inspirovat žáky základních škol ke studiu vědy a techniky.

 

Klasické vs. celostní lékárenství : Jak vrátit tělu i duši rovnováhu bez zbytečné zátěže. Žijeme v době, kdy se lidské tělo pokoušíme opravovat vyizolovanými účinnými látkami z laboratoří, přičemž často zapomínáme na fascinující sílu celku a přirozeného prostředí. Přijďte se podívat na zdraví očima lékárnice, která ve své praxi propojila konvenční medicínu s celostním přístupem. Dozvíte se, proč má pobyt v přírodě či sluneční záření hluboký vliv na naši imunitu, jak náš organismus reaguje na komplexní sílu vitálních hub a bylin a v čem tkví tajemství Schüßlerových solí či Bachových esencí. Společně se podíváme na klíčovou roli každodenního pohybu, sílu průmyslově nezpracované stravy i na to, proč je pět minut ticha a vědomého dechu denně často tím nejtěžším, ale nejúčinnějším krokem ke zmírnění stresu, získání vnitřního klidu a tím k přirozenému zachování zdraví. Přednáška vám nabídne praktické tipy a inspiraci, jak lépe porozumět signálům vlastního těla, neumlčovat je a naučit se o sebe pečovat vědomě, jemně a s radostí.

PharmDr. Hana Vaňková je lékárnice s 25letou praxí, spolumajitelka lékárny a věčná studentka, která buduje cestu celostního lékárenství. Vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové a svou profesní cestu obohatila o znalosti homeopatie, Schüßlerových solí, Bachových květových esencí, vitálních hub a fytoterapie. Ve své praxi s respektem propojuje možnosti moderní klasické medicíny s přírodními přístupy tak, aby léčba působila synergicky a organismus co nejméně zatěžovala. Její hlavní vizí je učit lidi vnímat varovné signály vlastního těla včas a věnovat vědomou péči své fyzické i duševní stránce. Věří, že dělat svou práci poctivě, s láskou a s ohledem na jedinečnost každého člověka je tím nejkrásnějším posláním. 

 

Příroda bez hlasu: kauzy, o kterých se nemluví. Znáte kauzy, které se v českém rybníčku točí kolem ochrany přírody? Není jich málo! Představíme si i méně známé, ale velké kontroverze, spory za miliardy a dopady, které má slábnoucí hlas přírody ve veřejném prostoru na proměnu krajiny našeho domova. Nebude chybět i spousta praktických tipů, jak zůstat v obraze i v dnešním přehlceném světe. A také jak se zapojit, pokud sami chcete vyprávět příběhy naší krajiny - třeba jen s foťákem nebo telefonem. 

Kateřina Fialová se v 16 letech stala historicky nejmladší režisérkou České televize. Za tři roky pro pořad Nedej se! natočila 17 epizod mimo jiné o kauzách v ochraně přírody, ke kterým skládá i vlastní hudbu. Za svou práci získala cenu Josefa Vavrouška. Měsíc natáčela dokument v Guatemale v rámci Expedice Neuron 2025 a její fotky poté vyšly v National Geographic. Ve 14 letech s týmem porazila profesionální vědce v Quarry Life Award. Dnes organizuje akce pro největší komunitu mladých biologů v ČR. 

 

Bitcoin jako nová kapitola dějin peněz. V této přednášce se vydáme na cestu historií peněz od mušlí, soli a zlata až po dnešní digitální svět. Ukážeme si, proč lidstvo neustále hledá lepší způsoby uchovávání a předávání hodnoty. Vysvětlíme si, jak fungují dnešní peníze, proč vznikly kryptoměny a jakou roli hrají stablecoiny. Zaměříme se také na samotný Bitcoin, jeho principy a funkce. A možná zjistíte, že Bitcoin není jen další digitální měna, ale součást jednoho z nejdobrodružnějších příběhů lidstva. 

Bohumil Malý -  vedoucí produkčního týmu ve firmě Ammann Czech Republic s.r.o. Programátor, strojař a celoživotní kutil, kterého baví objevovat nové technologie a sdílet své zkušenosti s ostatními.

 

Globální oteplování: CO2 - svědek ne viník. Ve své přednášce ukážu, že člověk měnil klima svého světa již před nástupem průmyslové revoluce. S jejím nástupem však toto lidské chování a s ním související ohřívání planety nabralo na rychlosti, která se dále zvýšila v druhé polovině dvacátého století. Ty z Vás, kterým nestačí sled logických kroků, doufám přesvědčit i trochou čísel.

A abyste neodcházeli v depresi, na závěr poskytnu nástin své vize cesty z této přehřívající se šlamastiky. 

Jakub Hadam -  Učitel. Soukromý výzkumník v oblasti ekologie se zaměřením na ekologii člověka a osobní přístup, zkušenost a řešení. Mensan, včelař a věčně se učící. Rodič. Nula. Inspirující, bránící vedoucí.

 

Minecraft jako nástroj pro vzdělávání a rozvoj. Přednáška ukáže, že Minecraft, který bývá vnímán jako hra pro děti s pixelovou grafikou je ve skutečnosti otevřený svět, ve kterém hráči nevědomky trénují dovednosti na úrovni studia - redstone obvody fungují jako reálná digitální logika, správa herní ekonomiky je aplikovaná mikroekonomie a tvorba herního obsahu je programování a projektový management v praxi. 

Richard Schwarzinger - mladý vývojář, nebo také grafický designer. Kromě studia informačních technologií se věnuje také správě a rozvoji Minecraft serveru pro Mensa Česko, kde koncipuje vlastní herní obsah a následně jej programuje. Působí rovněž jako student programu Student Trainee Center, kde se zaměřuje na rozvoj propojení kreativity, technologie a digitální tvorby. 

 

7 tipů pro lepší fotky (bez AI). Znáte ten pocit, když se vám podaří ve správnou chvíli vytáhnout mobil nebo foťák a zachytit kouzlo okamžiku, a pak, když tu fotku někomu ukazujete, vám na ní něco nesedí, jen nevíte, co přesně? Já ho zažil mockrát a každý jeden ze 7 tipů, o které se s vámi hodlám podělit, mi pomohl mé fotky zlepšit. Třeba pomohou i vám. 

 

HOnza Koudelka je tělem i duší ajťák a softwarový vývojář, se svou firmou pomáhá firmám odlišit se od konkurence díky softwarovým systémům šitým na míru. Není profesionálním fotografem, fotit se naučil jako nastávající otec a z focení se stal jeho největší koníček mimo IT.

 

Neutrony: jak nám umožňují nahlédnout do světa molekul. V přednášce se podíváme na neutrony, jejich historii a na to, jak nám umožňují nahlédnout do struktury látek na molekulární úrovni. Ukážeme si, jak lze neutronové experimenty propojit s počítačovými simulacemi, abychom lépe porozuměli chování biomolekul, a jak mohou takto získané poznatky přispět k vývoji nových léčiv. 

 

Bc. Matěj Červenka - fyzikální chemik, který propojuje experimentální a výpočetní přístupy ke studiu molekulárních interakcí. Ve svém výzkumu využívá především neutronovou difrakcí, molekulární dynamiku a metody strojového učení. Zaměřuje se na pochopení chování biomolekul na atomární úrovni a na využití těchto poznatků v biochemii a návrhu léčiv.

 

HIV/AIDS v roce 2026 - Bohemian Rhapsody nečekejte. HIV infekce je stále vnímána jako smrtící onemocnění známé z filmů a zodpovědné za úmrtí řady celebrit. Díky ohromnému pokroku v léčbě se ale osud nemocných zásadně změnil a ti se nyní mohou dožít stejného věku jako lidé bez HIV/AIDS. Autor seznámí posluchače s aktuálními daty o výskytu HIV, diagnostice, léčbě a prevenci této nákazy. Bude se věnovat tzv. preexpoziční profylaxi, tedy užívání léků, které brání nákaze HIV. V závěru se přednáška zaměří na ostatní sexuálně přenosné infekce. 

 

prim. MUDr. Pavel Dlouhý - je absolventem Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Na Infekčním oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem pracuje od roku 1985. Řadu let vedl jednotku intenzivní péče a od roku 1989 má jako lékař AIDS centra na starosti HIV pozitivní pacienty v Ústeckém a Libereckém kraji.   Od 1. 10. 2000 zastává funkci primáře Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice, kde v průběhu let pod jeho vedením vzniklo moderní pracoviště s jednotkou intenzivní péče a dalším diagnosticko-terapeutickým komplementem, od 1.1.2008 jde o jediné lůžkové infekční oddělení v Ústeckém kraji.

V rámci vědecké práce se podílel na řadě mezinárodních klinických studií při zavádění nových antibiotik, léků na chřipku a proti virovým hepatitidám, je také spoluautorem strategie eliminace hepatitidy C u uživatelů drog v České republice. Od r.  2020 je předsedou Společnosti Infekčního lékařství ČLS JEP, podílí se na tvorbě doporučených postupů v diagnostice, léčbě a prevenci nejen HIV infekce, ale i dalších infekčních onemocnění. Je autorem první české monografie o Lymeské borelióze a spoluautorem publikace o onemocnění COVID-19.  

 

Efektivní používání technologií. Proč a jak používat technologie efektivněji. Vytváření pracovního prostředí. Kouzlo klávesových zkratek. Detaily, které se berou jako samozřejmost. A proč jsou dotykové obrazovky v automobilech otřesný nápad. 

Lukáš Valla - je studentem ČVUT-FIT prvního ročníku. Zajímá se o servery, neuronové sítě (ai), programování, vytváření her a okrajově umění. 

 

Šedý zákal jako nejúspěšnější operace lidstva. Šedý zákal je nejčastější a zároveň nejúspěšnější operací na světě — každoročně vrací milionům lidí zrak během několika minut. Přednáška ukáže, proč je šedý zákal tak fascinující, jak přesně mění vidění a jaké mýty kolem něj přetrvávají. Dále přiblíží, jak se vyvíjely operační techniky od prvních pokusů až po dnešní laserem asistovanou operaci. Závěr se zaměří na rychlé zlepšení zraku po zákroku, průběh rekonvalescence a možnosti, kam se může léčba šedého zákalu vyvíjet v budoucnosti.

Mgr. Lucie Dvořáčková - optometristka, která během své praxe prošla různými oblastmi oboru — od práce v optice a prodeje brýlí přes měření dioptrií až po předoperační přípravu pacientů. V současnosti působí na oční klinice, kde se věnuje klinické praxi a specializuje se zejména na problematiku suchého oka. Téma šedého zákalu si vybrala proto, že se jedná o onemocnění, kterého se pacienti často obávají, nicméně jde o jedno z nejčastějších onemocnění u starší populace, které lze řešit šetrnou operací.

 

Jak se z AI stal kolega a kdy mu (ne)věřit. Ještě nedávno umělá inteligence jen odpovídala na otázky. Dnes začíná samostatně jednat: čte, rozhoduje, plní úkoly. Takzvaný AI agent funguje jako nový kolega, který nadšeně přijme každý úkol a občas vám s naprostou jistotou poradí úplný nesmysl. Na konkrétních příkladech si ukážeme, co dnešní AI agenti opravdu umí, kde to celé selhává a jak poznat, kdy se na AI spolehnout a kdy rozhodně ne.

Jan Hubert Pavelka se věnuje produktové a byznysové stránce podnikové AI. V České spořitelně pracuje na agentní platformě pro tvorbu AI agentů a stará se o to, aby AI ve firmě lidé používali smysluplně a věděli, kdy se na ni spolehnout a kdy ne. Baví ho překládat mezi techniky a normálními lidmi. Rád hraje šachy a část studií strávil na výměnném pobytu v Číně. K AI přistupuje s nadšením i zdravou skepsí.