Anotace přednášek

Ovlivňuje výběr písma to, jak se v příští minutě rozhodnete? Přednáška Vám ukáže, nakolik písmo dokáže ovlivnit naše emoce, jednání a rozhodování. Každý den, každou minutu a ve všech oblastech života i podnikání. Dozvíte se, jestli vnímáme písmo všichni stejně, jak může odrážet naši osobnost, jestli s námi mohou pomocí fontů markeťáci manipulovat, jestli může písmo vyhrát volby anebo zruinovat restauraci. Ale hlavně se budete bavit a zkoušet si vliv fontů na vlastní kůži.

Mgr. Andrea Grigerová, fontolog. Učím lidi vnímat neverbální řeč písma a předávat textem nejen informace, ale i pocity a emoce. Píšu články, přednáším a školím o tom, jak nás fonty ovlivňují každý den a jak je využít jako skvělý nástroj v podnikání, marketingu, grafice, i jen tak pro  zábavu.

 

Dvě úzkokolejky v ČR – dva osudy – ve své přednášce se budu věnovat především dvěma českým úzkokolejným dráhám na území České republiky. Jsou to Osoblažská úzkokolejní dráha v Osoblažském výběžku nedaleko Krnova a Jindřichohradecké úzkokolejky v Jižních Čechách. Obě dráhy mají zajímavou historii a byly nejednou ohroženy zastavením provozu, k němuž v Jižních Čechách na podzim 2022 skutečně došlo. Na Osoblažsku je dráha dnes významnou turistickou atrakcí, o kterou se starají různá sdružení, ale zároveň České dráhy. Přednáška představuje zájemcům vývoj obou tratí, jejich budoucnost a také nabízí pohled do sousedních států, což vede také k otázce, jak může vypadat budoucnost obou úzkokolejných drah.

PhDr. Martin Junge M.A. pochází z Německa a vystudoval slavistiku, politologii a učitelství německého jazyka. Už dlouho se věnuje dopravním tématům a pravidelně publikuje články a fotografie v časopisech a je (spolu)autorem různých knih. V sezóně pracuje jako průvodčí na výletních vlacích a zabývá se kromě toho i vývojem tramvajových vozidel výrobce ČKD.

 

Objev svůj energetický potenciál – Energie je naše životní síla. Každý z nás má své zdroje a žrouty energie a také svou osobní "kontrolku", která nás na docházející energii upozorňuje. Jen si to možná mnohdy ve shonu běžných dní neuvědomujeme. Tento zážitkový seberozvojový workshop vám pomůže pochopit a řídit svou osobní energii. Objevíte svůj energetický potenciál a naučíte se vnímat svou výstražnou kontrolku. Díky tomu budete schopni lépe hospodařit se svou energií, využívat ji pro sebe co nejlépe a udržovat si tak životní pohodu a vyrovnanost.

Mgr. Helena Zitková, Ph.D. se profesně zabývá osobnostně-sociálním rozvojem, kvalitou vzdělávání ve školách a didaktikou anglického jazyka. Má zkušenosti jako učitelka na základní i střední škole a v současné době působí na VŠ, kde připravuje budoucí učitele angličtiny na jejich profesní dráhu. Působí také jako lektor dalšího vzdělávání učitelů. Je spoluautorkou knihy Připravte děti na život - Rozvoj soft skills pro každého, a mnoha dalších odborných článků a publikací. V roce 2023 založila osvětový web Co nevíte o škole (coneviteoskole.cz).

 

Jak udělat z nápadu podnikání – tato přednáška spojená s workshopem je určena všem, kteří mají nápad na podnikání a chtějí si prověřit, jestli má šanci uspět. Podíváme se společně na to, co k úspěšnému podnikání potřebujete, jak pracovat s financemi, jaké první kroky podniknout a koho do svého projektu zapojit. Získáte realistický pohled na výhody a nevýhody podnikání na volné noze a konkrétní tipy a rady z praxe pro úspěšné podnikání.

Ing. Lucie Krausová je ekonomka, lektorka, koučka a bývalá účetní. Zabývá se především mentoringem podnikatelek, finančním plánováním a cenotvorbou. Své klientky učí pracovat s obyčejnými nástroji jako jsou tabulky a běžné aplikace tak, aby si co nejvíce ulehčily svůj podnikatelský život, a aby jejich podnikání prosperovalo a bylo dlouhodobě udržitelné. Aby jim mohlo přinášet radost i peníze.

 

Jak začít sestavovat rodokmen – Už jste si někdy říkali, že by bylo fajn zjistit víc o svých předcích a třeba si i vypracovat rodokmen, ale nevěděli jste jak a kde začít? Tak právě pro Vás by mohla být přínosem tato přednáška. Mým cílem je zažehnout jiskru zvědavosti, inspirovat Vás vlastním příběhem a předat Vám základní tipy a zdroje jako impuls k nastartování Vašeho vlastního bádání. V rámci vyhrazeného času se pokusím shrnout postupy získávání informací o předcích, na které si ještě pamatujeme i o těch, kteří žili mnoho let před Vaším narozením. Krátce představím možnosti vyhledávání v on-line matrikách i nejběžnější programy pro přehledné zaznamenávání nalezených informací do rodokmenu a nastíním i princip hledání vzdálených příbuzných pomocí genetické genealogie. 

Mgr. Jana Elbelová je členkou Mensy Česko a učitelkou přírodopisu a výtvarné výchovy na 2. stupni ZŠ a MŠ Kpt. O. Jaroše v Lounech.  Jejím dlouholetým koníčkem je genealogie.  Sestavování rodokmenu a pátrání v historii nejen vlastní rodiny se věnuje 11 let. Posledních 5 let se také vydala cestou genetické genealogie, při níž propojuje postupy klasické genealogie s analýzou DNA.

 

Debata a argumentace jako nástroj nejen úspěšné komunikace – Komunikace je v dnešním světě jednou z klíčových dovedností. Potřebujeme ji nejen k tomu, abychom předešli hádkám u rodinného stolu nebo přesvědčivě prezentovali sami sebe u pracovního pohovoru, ale i k tomu, abychom dokázali ve veřejném prostoru rozklíčovat manipulaci a lež. Metodologie soutěžního debatování nabízí pestrou řadu nástrojů, které nám ve všech těchto situacích mohou být nápomocné. V jejich čele stojí teorie argumentace, se kterou se na přednášce seznámíte.

Bc. Barbora Lacinová se skoro již 10 let věnuje akademickému debatování. Je předsedkyní Asociace debatních klubů, z.s., kde je zároveň manažerkou projektu Debatování pro základní školy. Pořádá workshopy pro žáky, pedagogy i širokou veřejnost, organizuje debatní výukové programy a podílí se na tvorbě metodik. Na dobrovolnických pozicích působí jako rozhodčí soutěžních debat nebo trenérka debatního klubu. Mimo to vyučuje český jazyk na Mensa gymnáziu.

 

Rozhovory o transcendenci s dospělými s nadprůměrně vysokou inteligencí – v rámci výzkumu na téma transcendentních schopností dospělých lidí s nadprůměrně vysokým IQ bylo provedeno 11 rozhovorů, které byly koncipované jako semistrukturované. Respondenti na základě vybraného citátu osobnosti hovořili o svých přesažných zkušenostech a sdělovali názory na transcendentní záležitosti. Zaznamenaný materiál byl zpracován metodou zakotvené teorie. Výstupem byla klasifikace respondentů a jejich návrhy na možnosti komunikace přesažných zkušeností.

Ing. et Ing. et Bc. Eliška Anna Kubičková je inženýrka, výtvarnice, popularizátorka a lektorka. V současné době pracuje jako OSVČ v realitách, kultuře a vzdělávání. V Mense, kde je členkou téměř třicet let, vedla 6 let astronomickou skupinu, před deseti lety založila skupinu pro tvůrčí psaní, přispívá do mensovního časopisu. S kolegy pořádá celostátní literární soutěž. Jejími dalšími zájmy jsou sport, sběratelství, astronomie, jazyky.

 

Cesta žen za univerzitním diplomem a osudy prvních českých vysokoškolaček – Příspěvek se věnuje možnostem vyššího studia žen v českých zemích na sklonku 19. a počátku 20. století a cestě, která k němu vedla. Připomíná okolnosti založení prvního dívčího gymnázia a zákony, které v rakousko-uherské monarchii umožnily ženám přístup na univerzitu. Na životních a profesních osudech prvních absolventek univerzit, (mj. Anna Bayerová a Anna Honzáková, první české lékařky, Marie Zdeňka Baborová, první česká doktorka filozofie, Sibylle von Bolla-Kotek, první doktorka práv na pražské německé univerzitě) dokládá, s jakými problémy se první vysokoškolské studentky musely vyrovnávat během studia a při budování vědecké kariéry.

PhDr. Marie Bahenská, Ph.D. – Historička, vědecká pracovnice Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Věnuje se českým dějinám 19. a 20. století, zabývá se vývojem ženského hnutí a dějinami vědy v českých zemích. Je autorkou, spoluautorkou a editorkou několika monografií (mj. Počátky emancipace žen v Čechách, Praha 2005; Iluze spásy. České feministické myšlení 19. a 20. století, České Budějovice 2011; Ženy a politika (1890–1938), Praha 2014; Nezbytná, osvobozující, pomlouvaná. O ženské práci, České Budějovice 2017; Josef Charvát v době naděje a zmaru. Deníky z let 1946–1949, Praha 2018; „Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen.“ Spletité cesty žen k vědecké kariéře v první polovině 20. století, Praha 2023), řady odborných studií a výstav (Cotopaxi 1972, Za volební právo žen!, Vlastním hlasem). Je řešitelkou několika grantových projektů, spolupracuje s rozhlasem a Českou televizí při popularizaci vědy (mj. pořady Historie.cs, Osudové ženy v našich dějinách) a prezentaci archivních fondů.

 

Spolupráce a konkurence – jsou mezní hodnoty "mírové" interakce mezi ekologickými jednotkami stejné "fraktálové" úrovně (bioverse <> biosystém <> biosféra <> ekosystém <> druh <> jedinec). Přičemž mezi "stejnými" jednotkami rovnovážného systému je převažujícím typem interakce konkurence a mezi "odlišnými" jednotkami spolupráce. Jak si stojí v těchto interakcích člověk a co to pro nás znamená? Závěrem prezentace bude krátký workshop – vezměte si s sebou prosím psací potřeby.

Mgr. Jakub Hadam – přírodovědec, ekolog a stratég. Rodič, který se snaží vychovat děti. Učitel, který se rád učí. Člověk, který pochybuje. V současné době pracuje na tvorbě vodíkového ekosystému.

 

Jak využít moudrost bojových umění i v běžném životě – budu zde hovořit o univerzálních principech, které jsou přítomny v bojových uměních a ukážu, jak se snadno dají aplikovat i v našem běžném životě. Jelikož je těch principů více, vyberu jen pár, abychom si udělali představu a zbourali mýtus, že bojová umění jsou jen o tupém mlácení a agresivitě.

Ing. Jaroslav Kolcun – Studiu bojových umění se věnuje již více jak 40 let a je držitelem technických stupňů v několika stylech boje. Pracuje v nadnárodní firmě, kde zastává pozici vedoucího týmu programátorů, analytiků a testerů, se kterými vyvíjí a dodává klíčové aplikace pro DHL divizi Freight. Současně také působí jako projektový ředitel a agilní kouč zodpovědný za interní školení v projektové metodě zvané SCRUM. Od února 2012 vede v Roztokách u Prahy se svým kamarádem Zdendou Novákem dětský oddíl jujutsu, který má dnes více jak 170 registrovaných členů, dětí ve věku 6-18 let, a patří tak mezi největší kluby jujutsu v České republice. Pro tyto studenty pravidelně pořádá výukové kurzy technik přežití i letní tábory, kde kromě bojového umění jujutsu studenti pronikají i do tajů parkouru a vodáctví. To vše tak, aby se naučili být samostatní, uměli improvizovat a vždy si udrželi pozitivní mysl. Formou soukromých lekcí vyučuje také systémy TacFit a Clubbell CST. Několik let přednášel výhody těchto systémů na UK FTVS v rámci předmětu „Krizová komunikace“. Kromě jiného píše a překládá články (nejen) pro web Bojovky.info. Jeho materiály jsou využívány MZČR, MŠMT, Pedagogickou fakultou UK a Fakultou sportovních studií Masarykovy univerzity. Příležitostně také vyučuje jujutsu i v zahraničí a snaží se, aby bylo vnímáno zájemci jako komplexní bojové umění s velkým přesahem do běžného života. Ostatně o tom bude i anoncovaná přednáška. …a ve svém vzdělávání nadále pokračuje přesně dle hesla: "Education never ends, Watson. It is series of lessons, with the greatest for the last." Arthur Conan Doyle

 

Výzva přijata! …aneb jak jsem během jednoho roku prodal obraz, vydal knihu a dostal se na filmové plátno – V posledních letech plním různé výzvy, které jsem dostal od svých blízkých. Měly mě přimět vystoupit z komfortní zóny, naučit mě něco nového a pomoci mi splnit některé mé sny. V rámci výzev jsem třeba vydal sbírku povídek, dostal se na filmové plátno, ale začal si i užívat takových drobností, jako je tanec v dešti. Výzvy se ale z vyplnění volného času rozrostly v něco víc a otevřely mě spoustě věcem, o kterých bych předtím ani nesnil. A možná změnily i mě samotného…

Ing. Tomáš Nováček se narodil v Praze v roce 1994, kde vystudoval Fakultu informačních technologií na ČVUT. I když je duší i tělem ajťák, snaží se občas od počítače vstát a jít dál než jen k ledničce. Sám sebe označuje za introverta, co má rád pozornost. Jeho největší zálibou je bavení jeho okolí. Jeho nejmenší zálibou je psaní autobiografických textů k přednáškám.

 

Specifika vývoje AI pro zdravotnictví – umělá inteligence (AI) výrazně mění obor zdravotnictví, a to jak v oblasti diagnostiky, tak i léčby a celkové péče o pacienty. Přednáška poskytne vhled do specifik vývoje AI ve zdravotnictví. Probereme i etické otázky, které AI nastoluje, ale i pomáhá řešit. Součástí přednášky bude také nástin rizik a přínosů evropské regulace v oblasti AI, její dopad na inovace a bezpečnost pacientů.

Martin Slíva je manažer s dlouholetou mezinárodní praxí v oblasti IT a AI, specializující se na implementaci nových technologií. Posledních pět let se věnuje vývoji zdravotnických prostředků s využitím AI. Nyní působí jako CTO ve společnosti Aireen, kde vedl tým vyvíjející diagnostický nástroj Aireen AI pro analýzu očního pozadí. Aireen AI je jednou z mála na světě, která nepotřebuje verifikaci svých výsledků lékaři a je certifikována pro samostatné použití.

 

Sexuologie bez hranic: Co Vám ve škole neřekli" – tato přednáška se zaměří na několik kontroverzních a málo probíraných témat v oblasti sexuologie. Bude se snažit odpovědět na tyto otázky: Dá se chirurgicky zvětšit penis? Co dělá hormonální antikoncepce s ženským libidem? Kolik existuje na světě pohlaví? Cílem přednášky je poskytnout posluchačům komplexnější a prohlubující pohled na některá často opomíjená nebo kontroverzní témata z oblasti lidské sexuality a sexuálního zdraví.

MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM je primářem Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a urolog Urologického oddělení, Nemocnice Litoměřice, Krajská zdravotní a.s. Také je předsedou České společnosti pro sexuální medicínu. V roce 2013 složil mezinárodní zkoušku ze sexuální medicíny a stal se Fellow of the European Committee of Sexual Medicine (FECSM). V roce 2015 dokončil postgraduální studium a obhájil disertační práci na téma Kvalita života a erektilní dysfunkce po radikální prostatektomii.

 

České archeologické výzkumy v Arménii – od roku 2016 probíhá spolupráce s Ústavem archeologie a etnografie v Jerevanu (Republika Arménie). Práce se zpočátku soustředily na geofyzikální průzkum vybraných archeologických lokalit s cílem zjistit jejich rozsah a archeologický potenciál. Navázala 3D dokumentace vybraných architektonických památek (kostelů) a archeologických nalezišť. Od roku 2021 se práce přesunuly do východní části Arménie k vesnici Areni. V její blízkosti se nalézá jeskyně Areni-1 (Ptačí jeskyně) s doklady nejstaršího zpracování vína na světě (cca 4000 př. n. l.). Archeologický výzkum v okolí jeskyně hledá soudobá sídliště. Zároveň zkoumá zázemí středověkého kláštera Noravank, který leží osm kilometrů od jeskyně. Nejzajímavější objevy byly učiněny v nově zpřístupněné Magellanově jeskyni.

PhDr. Jan Frolík, CSc., vědecký pracovník Archeologického ústavu AV ČR, Praha a odborný asistent na Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Dlouhodobě se zabývá archeologickým výzkumem Pražského hradu, zejména jeho nejstarším obdobím (první hradní kostel P. Marie, pohřebiště členů knížecí družiny v tzv. Lumbeho zahradě). Zabývá se též počátky a podobou našich vrcholně středověkých měst (Český Brod, Chrudim, Kutná Hora), církevními stavbami a středověkými pohřebišti na Chrudimsku a v Kutné Hoře – Sedlci a dějinami osídlení na Chrudimsku.

 

Co má společného OpenAI a závislost – v přednášce se zaměříme na možný průsečík mezi učením, inteligencí a závislostí. Prozkoumáme roli dopaminu, klíčového neurotransmiteru, který hraje zásadní úlohu jak v procesu učení, tak i ve vývoji závislostí, ať už se jedná o závislost na látkách či nelátkové závislosti. Diskutovat budeme také o možných evolučních souvislostech závislostí, přičemž nabídneme hypotézu, proč jsou závislosti pro lidstvo tak všudypřítomným jevem. Přijďte se dozvědět více o tom, jak naše mozky pracují a proč nás tak často vedou k opakovanému hledání odměn.

Mgr. Tomáš Jandáč, Ph.D., je adiktolog specializující se na problematiku dětí a dospívajících s adiktologickými poruchami. Pracuje na Klinice adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zároveň je výzkumným pracovníkem, aktivně se podílí na přednáškách a výuce v programu adiktologie na Univerzitě Karlově a dalších institucích, vedl a nyní spolupracuje s týmem platformy IPREV, zaměřené na primární prevenci rizikového chování. Jeho výzkumným zaměřením jsou psychiatrické komorbidity u dětí a adolescentů s adiktologickými problémy. Podílí se na vzniku klinických doporučených postupů v adiktologii. V minulosti působil také jako adiktolog v rezidenční terapeutické komunitě pro mladistvé a mladé dospělé. Je místopředsedou profesní organizace České asociace adiktologů, působí ve vedení Sekce dětské a dorostové adiktologie Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti, dále je členem OSPRCH, ISSUP.

 

Využití metody 3D tisku v ortopedii a traumatologii – metody 3D tisku přináší pro obory medicíny zcela nový technologický potenciál. Doposud používané virtuální objekty na našich displejích, získané ze zobrazovacích metod jako CT či MRI, můžeme nyní 3D tiskem zhmotnit v řadě jejich parametrů, například při vytváření biologických modelů pro předoperační plánování a výuku. Lékař tak má možnost při promýšlení léčebné strategie využít i hmat, nebo si na modelu otestovat tuhost tkání při průchodu injekční jehly. Pomocí 3D tisku jsme schopni také konstruovat individuální chirurgické nástroje přímo na míru pacienta, což dle evidence vede ke zkrácení a zefektivní operačních výkonů a zlepšení pooperační adaptace pacientů. Technologickým vrcholem metody je vytváření a konstrukce zcela individualizovaných náhrad částí lidského těla, které mohou v podobě endoprotéz, zatím jen mechanicky, ale perspektivně také funkčně, nahradit jeho chybějící či poškozené části.

MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D. – přednosta kliniky, Ortopedická klinika Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s., Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. Odborný asistent, Katedra chirurgie, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze. Externí vědecký pracovník, Ústav histologie a embryologie, 2. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze. Externí vědecký pracovník, Fyziologický ústav, Akademie věd České republiky, Praha. Soudní znalec v oboru zdravotnictví, odvětví Ortopedie. Předseda výboru společnosti, Česká společnost pro ultrazvuk v medicíně, z.s.

 

Jak zlepšit duševní pohodu v práci? Inspirace ze světa pozitivní psychologie – v práci trávíme značnou část svého života. Abychom mohli žít plnohodnotně, je proto důležité, abychom v ní nejen den za dnem přežívali, ale aby nás práce naplňovala a uspokojovala. Současné globální průzkumy přesto ukazují, že velká část populace má pracovní život spojený se stresem, vyhořením a nedostatkem motivace. Přednáška seznámí posluchače s nově se rozvíjející disciplínou psychologie pracovního well-beingu, jejímž cílem je podpora duševního zdraví v práci a rozvoj individuálního potenciálu. Hlavním obsahem přednášky budou vybrané vědecky podložené strategie, s jejichž pomocí můžeme zvýšit svou pohodu a angažovanost v práci a zredukovat zdroje stresu. Ukážeme, jak budovat klíčové osobní zdroje, jako jsou psychologický kapitál, růstový mindset či silné stránky charakteru, a jak efektivně zvládat stres.

Doc. Mgr. Kateřina Zábrodská, Ph.D. je vedoucí vědeckou pracovnicí na Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, docentkou na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a členkou Národního institutu SYRI. Specializuje se na psychologii pracovního zdraví, studia vysokého školství a metodologii psychologického výzkumu. Dlouhodobě se zabývá výzkumem psychosociálních rizik v zaměstnání ve vztahu k pracovnímu well-beingu, stresu a vyhoření. Kromě projektů základního výzkumu se věnuje také aplikovanému výzkumu a transferu znalostí do praxe, například v oblasti psychologického bezpečí a intervencí v oblasti neetického chování na pracovišti. V současnosti se podílí také na výzkumech well-beingu učitelek a učitelů základních škol či na mezinárodním výzkumu workoholismu. Je držitelkou ocenění Prémie Otto Wichterleho, Fulbright-Masarykova stipendia, Endeavour Europe Award a dalších.

 

Tajemství efektivního učení cizích jazyků – jaký je nejlepší způsob, jak se naučit cizí jazyk? S touto otázkou se setkávám již asi třicet let jako student i učitel cizích jazyků. Každý člověk je přece jiný, každý se učí jinak, každému vyhovuje něco jiného. Je tedy vůbec možné na tuto otázku odpovědět tak, aby odpověď platila na každého? Zkusíme to.

Mgr. Marek Vít má dlouholeté zkušenosti s výukou cizích jazyků na všech stupních škol, působí také jako soukromý lektor a překladatel. Je držitelem certifikátu Proficiency C2 (angličtina) a DELE C1 (španělština) a ocenění Evropský učitel jazyků 2008. Založil úspěšné stránky Help for English a v posledních letech se věnuje vývoji výukové aplikace English Me.

 

Vodohospodářský management a bezpečnost přehrad v ČR – zaměřím se na vodohospodářské řízení soustavy vodních nádrží při distribuci povrchové vody, spolehlivost deterministických předpovědí přítoku do nádrží, historické povodně na Vltavě, historii přehrad a technicko-bezpečnostní dohled nad vodními díly, spolehlivost technologie, účely nádrží a jejich vazbu na výkony elektrizační soustavy v ČR.

Ing. Tomáš Berit vystudoval VUT v Brně, fakulta stavební, obor vodní hospodářství a vodní stavby. Poté působil jako konzultant ve společnosti Mott MacDonald, vodohospodářský dispečer ve státním podniku Povodí Vltavy a nyní je vedoucím technickoprovozního oddělení. Člen Českého přehradního výboru (ČPV) a ICOLD (International Commission on Large Dams).

 

Neurochirurgie – minulost, současnost, budoucnost. Zajímá vás vývoj neurochirurgie v proměnách času a ptáte se, jakým směrem se bude ubírat do budoucna? Přemýšlíte o tom, zda rychlý medicínský vývoj zvládneme i eticky a morálně? A zůstane člověk stále stejným živočišným druhem? Nejen odpovědi na tyto otázky, ale i pohled do světa současné neurochirugie vám přinese setkání s mimořádnou osobností české neurochirurgie, profesorem Vladimírem Benešem.

Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc, přednosta Ústavu klinických neurooborů, emeritní přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice.

 

Jak se staví mrakodrap – podíváme se společně na nejvyšší stavby světa, jaké jsou, kde stojí a k čemu slouží. Pak se zaměříme na stavební konstrukci mrakodrapů, na opatření proti důsledkům zemětřesení, ale také na různé technologie, které jsou nezbytné pro jejich provoz a užívání, a v čem se případně liší od staveb s běžnou výškou.

Ing. Tomáš Blumenstein vystudoval stavební statiku na VUT v Brně. Přestože ze stavebnictví odešel do oblasti vzdělávání nadaných dětí, stavební konstrukce jej stále zajímají a díky svým hlavním koníčkům, kterými jsou Mensa a cestování, měl možnost celou řadu mrakodrapů navštívit a obdivovat.

 

Antibiotická rezistence: jak společně zastavit nezastavitelné - Schopnost bakterií odolávat účinkům antibiotik nemusí znamenat jen úmrtí způsobená neléčitelnými infekcemi. Zasahuje řadu oblastí života moderní společnosti a její detailní porozumění vyžaduje hlubokou expertizu v řadě oborů od humánní a veterinární medicíny přes mikrobiologii až po environmentální technologii. Pokud má být náš boj s antibiotickou rezistencí úspěšný, potřebujeme multidisciplinární týmy expertů schopné spolupracovat při hledání účinných a proveditelných holistických řešení.

MVDr. Aneta Pierzynová vystudovala Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně. Po třech letech praxe nastoupila na postgraduální studium do programu Biologie a patologie buňky na 1. LF UK.

Ing. Stanislav Gajdoš je doktorandem na Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha.

Oba působí jako členové výboru CZEPAR - České platformy antibiotické rezistence.

 

Změna genové exprese a alokace zdrojů, aneb jak donutit brambor dělat brambor – toto aktuální výzkumné téma je jakýmsi hlavolamem. Abychom chápali, jaké části a záludnosti nám hlavolam přináší, projdeme si základy genetiky a fyziologie rostlin. Pod pokličkou tak uvidíme geny a kdy a proč se zapínají či vypínají, co mohou řídit a jak se navzájem ovlivňují. Nastíníme si také život rostliny a jak nakládá se zdroji, které získává a vyrábí. Závěrem se podíváme na rostlinu bramboru a na jaká místa musíme cílit, abychom ovlivnili její schopnost tvořit hlízy - brambory. Po přednášce byste tak měli odejít obohaceni o základy biologického mikrosvěta.

RNDr. Jan Konečný je pražským studentem doktorského programu buněčná a molekulární biologie rostlin na katedře experimentální biologie rostlin PřF UK. Mimo samotné studium se zabývá zejména doučováním středoškolských studentů a výukou maturitních seminářů a katedrových praktických cvičení. Poslední dobou narůstají i jeho popularizační aktivity a práce s nadanými studenty.

 

Kybernetická bezpečnost snadno a jednoduše: Praktické tipy pro digitální přežití - Kybernetická bezpečnost bývá často vnímána jako složitá technická disciplína, kterou ovládají jen specializovaní odborníci. Pravdou však je, že každý z nás má svou roli v ochraně svých dat a soukromí, ať už v osobním nebo pracovním prostředí. V této přednášce se zaměřím na to, jak přiblížit kybernetickou bezpečnost širokému publiku a ukázat, že i bez hlubokých technických znalostí lze efektivně chránit sebe a své informace. Mým cílem je vybavit účastníky praktickými tipy a nástroji, které jim pomohou zvýšit jejich digitální bezpečnost a zároveň posílit jejich sebevědomí v tomto stále důležitějším oboru. Pojďme společně prozkoumat jednoduché, ale účinné postupy jak se bezpečně pohybovat v online světě a předcházet hrozbám, které na nás číhají na každém rohu.

Miroslav Kořen působí v IT oboru již 19 let. Aktuálně zastává pozici ředitele divize kybernetické bezpečnosti a forenzní analýzy ve společnosti ACTUM Digital. Dříve pracoval mimo jiné jako generální ředitel pro východní Evropu ve společnosti Kaspersky, která je globálním dodavatelem pokročilých kyberbezpečnostních řešení. Daná problematika je zároveň i jeho koníčkem a často se k ní vyjadřuje do českých a slovenských médií.

 

Borany – sloučeniny boru a vodíku – jsou úžasné chemikálie - Na Zemi se přirozeně nevyskytují, což znamená, že příroda nenašla způsob, jak je vytvořit (na rozdíl od uhlovodíků, které vytváří ve velkém). První borany vyrobil Alfred Stock až v roce 1912. Nechte se provést prvním stoletím jejich výzkumu plného špionáže, tajemného raketového paliva, polovodičů, mikroelektroniky a dokonce i nadějí pro nemocné s HIV/AIDS. Vzhledem k tomu, že borany jsou relativně mladé sloučeniny, skýtají obrovský vědecký potenciál. Vydejte se na cestu plnou objevů, ve kterých Česká republika sehrála klíčovou roli. Kousek od Prahy bylo zřízeno utajené vědecké pracoviště, jež se stalo strategickým bodem studené války.
Velmi vzrušující novinkou je objev boranového laseru a jejich možné využití jako nových paliv pro jadernou fúzi, za nímž osobně stojí náš přednášející a jeho mezinárodní vědecký tým.

Dr. Michael Londesborough, Ph.D. je výzkumný pracovník, vynálezce prvního boranového laseru a oceněný komunikátor vědy.

 

Svět na křižovatce – perspektivy Západní civilizace - Existují okamžiky dějin, v nichž se láme budoucnost. Zápasy, jejichž výsledek určí podobu a běh světa na desítky let dopředu. Blíží se takový okamžik? Jsme na určitém rozcestí, obklopeni obrovským množstvím výzev (Rusko, Čína, Islám, klimatické změny, extremismus, sociální sítě...) a teď se rozhoduje, jaká bude naše budoucnost. Západní civilizace dominuje světu už několik staletí. Bude to tak napořád? Přednáška o perspektivách Západní civilizace, prokládaná ukázkami z Pána prstenů.

Mgr. Miroslav Čapek – gymnaziální učitel zeměpisu a politické geografie, který miluje svou práci. Cestovatel a turistický průvodce. Díky covidu neplánovaný YouTuber. Orientační běžec. Svět považuje za nesmírně zajímavé místo a snaží se ho vnímat, vychutnávat, obdivovat a pochopit. Poznané a pochopené potom s nadšením předává svým studentům či klientům. Výuku na gymnáziu nechápe jako pouhý přesun informací – spíše se snaží studentům ukazovat souvislosti a také je přesvědčit o tom, že poznávání může být příjemné a strhující.

 

Natáčení cestopisných dokumentů - Hledání ztracených světů - realizačně navazuje na cestopisný cyklus Na cestě s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem, který jsme natáčeli dlouhých osmnáct let a zrealizovali jsme 700 epizod. Hledání ztracených světů je šestidílný seriál o poznávání cizích zemí, rozmanitých kultur, náboženství a tradic, jehož průvodcem je vždy známá herecká osobnost. V předchozích letech jsme natočili sérii v Indonésii s Romanem Zachem, druhou sérii v Indii s Jiřím Dvořákem. V současné době natáčíme sérii třetí na Zakavkazku, opět se skvělým Romanem Zachem. Vyprávět budu o tom, jak cestopisný cyklus vzniká od prvního nápadu až po vysílání v televizi.  Podělím se s Vámi o zajímavé zážitky a zkušenosti z natáčení, a to vše doprovodím ukázkami z jednotlivých sérií. Zmíním se i o problémech takovéhoto natáčení i o tom, co se děje za kamerou.

Vít Bělohradský - Od roku 1995 pracoval jako hlavní kameraman a podílel se na více než dvou tisících projektech. V roce 2005 založil produkční společnost FRMOL. Portfolio společnosti  zahrnuje zábavné pořady, reklamy, klipy, ale především vzdělávací a dokumentární filmy, seriály  a celovečerní filmové projekty. Producentsky i autorsky se mimo jiné Vít Bělohradský podílel na seriálu Černá sanitka, minisérii Kafe & cigárko nebo celosvětově úspěšných cyklech Na cestě, Národní klenoty, Miracle of Nature či Unusual Culture. Stejně jako na celovečerním snímku Sny o toulavých kočkách, který byl úspěšně představen divákům na 55. ročníku MFFKV a byl nominován na Českého lva za rok 2021. Mezinárodní úspěch pak zaznamenal snímek The Art Of Dissent, který vznikl v koprodukci s USA.  V současné době připravuje producent Vít Bělohradský celovečerní hraný film Laskavý kapitán, pohádku Vánoční klíč nebo hraný seriál Stanice Košutka. V dokumentárním žánru pak filmy Pravda o Žižkovi, na kterém se podílí i režijně, stejně jako na celovečerním dokumentárním snímku Tibet nebyl nikdy součástí Číny. V posledních letech se velmi intenzivně věnuje i autorské a režijní práci. Režíroval mnoho cestopisných dokumentárních filmů. Osobnostní a historické dokumenty. A zejména hudební projekty, které jsou jeho srdcovou záležitostí. Řadí se také mezi nejvytíženější televizní režiséry, přičemž mezi jeho oblíbený žánr patří náročné přímé přenosy např. Národ sobě, Koncert pro Moravu, Ceny Anděl apod. Vít Bělohradský je také dlouholetým členem Výkonné rady UNICEF ČR.