Přednášky 2026

Od počátku Internetu v Československu po nejnovější síťovéslužby. Přednáška popisuje rozvoj rozlehlých počítačových sítí v Československu v období před zavedením Internetu do Československa. Dále se zaměřuje na rozvoj sítí pro vědu, výzkum a vzdělávání – akademických sítí, kde klíčovou roli hraje sdružení CESNET. Dále popisuje výstavbu infrastruktury e-INFRA CZ a portfolia služeb poskytovaných touto infrastrukturou. V závěru jsou uvedeny nejnovější síťové služby – přenos přesného času a frekvence a sensing.

Ing. Jan Gruntorád, CSc., otec českého internetu - již v roce 1992 organizoval oficiální předvedení funkčního připojení na Internet pro širokou veřejnost, vědec, manažer, zakladatel a bývalý ředitel sdružení pro rozvoj národní elektronické infrastruktury CESNET, v roce 2021 byl jako první Čech přijat do světové Internetové síně slávy, v roce 2024 získal od prezidenta medaili Za zásluhy o stát v oblasti techniky.

 

Velká blesková expedice. Vydejte se s námi na cestu od bouřek za vaším oknem až do tajemných atmosfér plynných obrů. Zatímco pozemské blesky máme poměrně prozkoumané a díky sondě Juno jsme získali zcela nové informace o blescích na Jupiteru, zbytek Sluneční soustavy zůstává hádankou. Zjistěte, co všechno o bleskových výbojích ve vesmíru víme, jak zkoumáme ty pozemské, jak dokážeme pomocí vesmírných sond pozorovat ty mimozemské , a proč potřebujeme další průzkumníky k jejich pochopení.

Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D. je vedoucí vědeckou pracovnicí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a též výzkumnicí na Katedře fyziky povrchů a plazmatu, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se analýzou družicových dat a dat z pozemních měření. Její oblastí zájmu jsou elektromagnetické vlny emitované pozemskými a planetárními bleskovými výboji. Podílí se také na přípravě vědeckých přístrojů na umělých družicích a meziplanetárních sondách.

 

Negativy z popelnice. Přednáška představí projekt Negativy z popelnice, založený na záchraně a digitalizaci anonymních fotografických archivů. Ukáže, jak lze z nalezených negativů rekonstruovat každodenní život 20. století, určovat místa, dobu vzniku i společenský kontext snímků. Součástí budou konkrétní ukázky práce s negativy, výběru fotografií a přípravy knihy.

Martin Wágner je dokumentární fotograf, absolvent Institutu tvůrčí fotografie v Opavě a spoluzakladatel skupiny 400 ASA. Dlouhodobě se věnuje fotografickým cyklům z postsovětského prostoru a dalších zemí. Společně se svou ženou Světlanou zachraňuje, digitalizuje a zpracovává anonymní fotografické archivy v projektu Negativy z popelnice.

 

Od prvních tónů až na pódium. Už jste se někdy na koncertě zamysleli, čím vším si hudebník projde, než se postaví na pódium? Ukážeme si kompletní zákulisí hudebního dospívání v ČR od prvních tónů na ZUŠ přes konzervatoř a akademii až po ostrou realitu umělecké kariéry. Také se zasmějeme nad interními vtipy hudební komunity, a nakonec nezůstane jen u slov! Společně si vyzkoušíme základní dechová, rytmická a intonační cvičení. Snad se vám stejně jako koncerty bude líbit i svět za oponou.

Adéla Ondráčková je studentkou hry na lesní roh na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde současně studuje také právo na Masarykově univerzitě. V hudební sféře se věnuje orchestrální i sólové hře, zkušenosti získává na řadě zahraničních kurzů a pravidelně se účastní mezinárodních soutěží, mezi něž patří například Pražské jaro. Zajímá se také o moderní hudbu a improvizaci, jelikož věří, že stejně jako svět, i hudba by se měla vedle klasického repertoáru posouvat kupředu.

 

Gorily a paraziti: příběh jedné křehké rovnováhy. Paraziti jsou přirozenou součástí života goril, ale zatímco u nížinných goril obvykle nepůsobí závažné zdravotní problémy, u kriticky ohrožených goril horských mohou způsobovat těžká onemocnění i úhyny. Proč je tomu tak? Přednáška představí výsledky výzkumu z tropické Afriky a ukáže, jak moderní genetické metody pomáhají odhalovat přenos parazitů mezi gorilami, lidmi a dalšími zvířaty i jejich význam pro ochranu přírody a lidské zdraví.

Barbora Pafčo je parazitoložka a evoluční bioložka, která zkoumá, jak se paraziti šíří mezi lidmi, zvířaty a prostředím a jak ovlivňují zdraví i evoluci hostitelů. Propojuje terénní práci v tropické Africe s moderními metodami molekulární biologie, genomiky a bioinformatiky. Zabývá se vývojem citlivějších diagnostických metod a výzkumem parazitů v archeologických nálezech. Za vědeckou práci získala několik významných ocenění. Intenzivně se věnuje výuce, vedení studentů a popularizaci vědy.

 

Za sny o létání (Beyond Flying Dreams). Jaké to opravdu je, když máte vlastní letadlo? Jaká je cena svobody? Romantika? Nebo počasí, servis, logistika, peníze, omezení a zklamání? Kdy vlastně stojí za to splnit si sen?

Omen je spoluzakladatelem ScholaVagus, z. s., a autorem projektu EdgeExpedition, v němž jako pilot gyrokoptéry propojuje poznání v pohybu s terénní filosofií. Své představy si raději ověřuje, než aby jim věřil. A pak o nich mluví bez příkras.

 

Proč je studium jednobuněčných organismů (prvoků) čím dál tím zajímavější? Prvoci představují většinu diverzity eukaryot na naší planetě. Nové metody a zvýšený zájem o prvoky ukazují, že na řadu z nich pravidla molekulární biologie, formulovaná studiem tzv. modelových organismů, často neplatí.

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc. je parazitolog, vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy, dlouholetý vědecký lídr Parazitologického ústavu AV ČR, člen Národní akademie věd Spojených států amerických (NAS) 

 

RED-S v ženském fotbale: od vědeckých poznatků k praxi. Nízká energetická dostupnost (LEA) představuje zásadní rizikový faktor pro rozvoj syndromu RED-S. Fotbalistky se v důsledku LEA mohou potýkat s častými muskuloskeletálními zraněními, únavovými zlomeninami, sníženou imunitní funkcí, hormonální dysbalancí, psychickými problémy nebo s poruchami příjmu potravy. Klíčovou součástí péče je nejen spolupráce s ostatními odborníky (fyzioterapeut, lékař, psycholog, kondiční trenér atp.), ale také praktická edukace hráček.

Ing. Mgr. Anna Štorková je nutriční terapeutka a inženýrka výživy a potravin, která své znalosti aplikuje v prostředí vrcholového českého sportu. Propojuje akademické vzdělání s bohatou praxí v profesionálních klubech. Spolupracuje nejen s profesionály (Chance liga, NHL, 3. fotbalová liga), ale i s běžnou populací. Své dřívější zkušenosti sbírala ve výběrové mládežnické akademii AC Sparta Praha, působila jako nutriční terapeut ženského úseku SK Slavia Praha, mládeže FK Dukla Praha a BK Havlíčkův Brod.

 

Zkamenělé želvy z Česka. Ačkoliv je dnešní tuzemská želví fauna druhově velmi chudá, v minulosti tomu tak nebylo. Cílem přednášky je uvést stručný vývoj želv v čase, od jejich nejstarších předků po dnešní druhy. Dále se pak pozornost přenese na druhy doložené z území dnešního Česka se zřetelem na dva nedávno popsané třetihorní druhy Rafetus bohemicus (Trionychidae) a Manouria morla (Testudinidae). 

Mgr. Milan Chroust, Ph.D. je paleontolog působící v Geologickém ústavu AV ČR. Ve své vědecké práci se věnuje fosilním plazům, zaměřuje se na studium biodiverzity, biogeografii druhů, klimatickou interpretaci založenou na fosilních taxonech či trofické vztahy. Popisuje nové druhy jak různých želv (vodních, suchozemských) a krokodýlů.

 

Nechte se vtáhnout do konstrukce proudového motoru. Zajímalo vás někdy jak vypadá proudový letecký motor zevnitř a z čeho se skládá? Přednáška představí základní konstrukční prvky proudového leteckého motoru. Zaměří se jednotlivé sekce motoru a vybrané postupy, materiály a technologie, které se při výrobě používají. Najdeme odpověď na otázku, jestli je možné v konstrukci motoru použít materiály, jejichž teplota tavení je nižší než běžná provozní teplota motoru.

Ing. Pavel Sitko od roku 2000 se specializuje na nanášení tenkých vrstev, povrchové úpravy kovů, žárové nástřiky a kompozitní materiály. V rámci své práce provádí audity a schvaluje dodavatele kritických procesů v širším regionu Evropy, Indie a Turecka. Působí jako školitel a hodnotitel nových auditorů. Je zástupcem v nadnárodní letecké akreditační agentuře Nadcap pro skupinu kompozitů.

 

Studené plazma: Horké téma pro rostliny. Co se stane, když semínka vystavíme působení nízkoteplotního plazmatu? Může tato technologie urychlit klíčení, podpořit růst rostlin nebo zvýšit jejich odolnost? Přednáška představí studené plazma, jeho působení na rostliny a možnosti využití v moderním zemědělství. Nahlédneme také do skutečných experimentů - od ošetření semen přes měření fotosyntézy až po sledování růstu rostlin - a ukážeme si, že odpověď rostlin nemusí být vždy taková, jakou očekáváme.

Mgr. Kristýna Šedivá vystudovala Experimentální a buněčnou biologii na PřF UJEP v Ústí nad Labem. V současnosti je doktorandkou programu Landscape Reclamation and Ecosystem Services na FŽP UJEP a působí jako vědecká pracovnice. Ve výzkumu se zaměřuje na využití nízkoteplotního plazmatu ve fyziologii rostlin, rostlinný stres a genetiku. Podílí se také na dalších výzkumných projektech a na univerzitě vyučuje laboratorní cvičení z fyziologie a biotechnologie rostlin.

 

Dále se můžete těšit na  přednášky:

 

Ing. Mgr.  Vladimír Vitvar, MBA - Kdy nám emoce brání v rozvoji a jak nad nimi vyzrát

Mgr. Ing. Kryštof Míšek - Makroekonomický výhled pro 4Q2026

PhDr. Jan Mareš, Ph. D., Mgr. Jana Baráková - AI a (ne)vážná prezentace dějin 

PhDr. Dagmar Hájková, Ph.  D. - 28. říjen. Proč slavíme státní svátek.

Eliška Rýdlová - Kardiostimulátor a život s ním

Hana Kotinová - Nomádské hry - Ethnosporty v moderní době

plk. Ing. Hana Šuláková PhD. - Forenzní entomologie: Od principů k praxi

 

 

Mimo již domluvené přednášky se můžete těšit i na další přednášející. Účast na Mensa Akademii dále přislíbili:

prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D., Lukáš Kovanda, Zuzana Bergrová, Jana Schmidová, Kateřina Fialová, Matěj Červenka, Ladislav Schmid,